www.hiv.cz

Měli jste románek na jednu noc s neznámým „cizincem”, partner Vám oznámil, že je HIV pozitivní, poranili jste se o injekční jehlu na lavičce v parku nebo jste se stali obětí znásilnění a nyní máte strach, jestli jste se nenakazili virem HIV?

V případě, že jste měli před několika dny či týdny dobrovolně nechráněný sexuální styk s osobou, která by mohla být potencionálním nosičem viru HIV, pravděpodobně Vám nezbývá nic jiného než přečkat 2-3 měsíční období nejistoty a pak si nechat udělat test v nejbližším AIDS centru. Tato lhůta je nezbytně nutná pro to, aby byl test spolehlivý. Teprve po 2-3 měsících od nákazy virem HIV lze laboratorním vyšetřením spolehlivě prokázat HIV protilátky nebo antigen viru HIV. Do té doby nemusí být HIV infekce laboratorním vyšetřením prokazatelná – hovoří se o tzv. „imunologickém okénku“. V tomto období je ovšem infikovaná osoba nositelem velkého množství viru HIV. Při nechráněném sexuálním styku, sdílení injekčních pomůcek a darování krve v tomto období představuje vysoké riziko pro své okolí. ¹ Proto byste se měli během těchto 8-12 týdnů, než budete znát výsledek testu, chovat tak, jako byste byli HIV pozitivní.

Pokud však od vysoce rizikové události ještě neuběhlo 72 hodin, je tu stále šance rozvoji HIV infekce zamezit prostřednictvím tzv. postexpoziční profylaxe HIV (ochrana proti přenosu viru HIV). Jedná se o podávání protivirových léků, tedy stejných, jaké berou i HIV pozitivní pacienti. Její užití je však poměrně drahou, nejistou a rizikovou záležitostí. ^{2, 3} Je nutno si uvědomit, že ani řádně provedená a s minimální prodlevou aplikovaná postexpoziční profylaxe nemusí vždy zabránit přenosu HIV infekce. ⁴

O postexpoziční profylaxi HIV lze zažádat v AIDS centrech. 5 Zde také odborníci posoudí, zda-li je pro Vás profylaxe opravdu nezbytná.

Pokud nejde o znásilnění či jiný trestný čin (bodnutí infikovanou jehlou), hradí profylaxi plně samotný žadatel, protože se jedná o preventivní opatření, které není hrazeno z prostředků léčebné péče. Je třeba počítat s úhradou minimálně 15 000 až 30 000 Kč. Přitom podávání léků nezabrání stoprocentně infekci, jen sníží riziko přenosu. Záleží na mnoha faktorech: zejména na době, která uplynula od rizika, na rozsahu poranění a hladině virové nálože HIV pozitivního. Dalším problémem je poměrně špatná snášenlivost protivirové terapie, která plyne z četných vedlejších nežádoucích účinků, které jsou někdy i dost závažné (může například podpořit rozvoj cukrovky). ³

Přestože v západních zemích jsou určité zkušenosti s podáváním postexpoziční profylaxe po jednorázovém nechráněném pohlavním styku, nelze předpokládat, že se taková možnost stane běžnou formou prevence. Přece jen kondom je levnější, má méně nežádoucích účinků, a když se správně používá, je spolehlivý. ³

Zdroj:
1.Národní boj proti AIDS http://www.aids-hiv.cz/#77
2. Rozsypal H. Postexpoziční profylaxe po poranění kontaminovaným nástrojem. II. Hradecké vakcinologické dny 2006; http://www.pmfhk.cz/Katedry/EPI_VAKCI/Rozsypal.pdf
3. MUDr. Ivo Procházka, CSc., sexulog a psychiatr Sexuologického ústavu Univerzity Karlovy a Garant programu zdravotně sexuologické pomoci a prevence HIV/AIDS : http://gay.iniciativa.cz/www/index.php?page=clanek&id=16
4. Doc. MUDr. Marie Staňková, CSc., http://nova.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=482
5. http://www.tht.org.uk/informationresources/hivandaids/postexposureprophylaxis